Co dělají zoologické zahrady pro záchranu druhů?

Co je to ZOO a jaký je význam a postavení zoologických zahrad v dnešním světě?

Sbírky živých zvířat existují již od starověku, příkladem mohou být čínští a aztéčtí panovníci nebo faraoni Egypta. Až do 18. století byly podobné sbírky zakládány a vlastněny řadou panovnických rodů na celém světě.

Historie soudobých ZOO začala v druhé polovině 18. století, kdy byly založeny první ZOO ve Vídni (1752) a v Paříži (1793). Následoval Londýn (1826). Po nich přišlo nezpočet ZOO na celém světě, které byly zakládány z vědeckých i z komerčních důvodů. Zpřístupňováním ZOO veřejnosti začala růst jejich všeobecná popularita, neboť exotická zvířata mají v sobě značný potenciál atraktivity. A čím víc bylo volného času, tím víc ZOO bylo zakládáno, a to zejména od počátku tohoto století.

Variabilita ZOO je obrovská, liší se od sebe velikostí (5 – 500 zaměstnanců, 0.1 – 500 hektarů, rozpočet od 10 000 dolarů do 60 miliónů, počet návštěvníků 10 000 až 7 miliónů), druhovým složením, zaměřením a strukturou, posláním i organizací.

Instituce nazvaná “ZOO” by měla mít všeobecně dvě základní vlastnosti:

1. vlastní a udržuje kolekci, která sestává převážně z divokých – tj.nedomestikovaných – zvířat jednoho a více druhů, která jsou chována tak, aby je bylo možno pozorovat a studovat snadněji než v přírodě
2. umožňuje veřejnosti navštívit alespoň část své kolekce, a to po větší část roku, ne-li po celý rok.

V průběhu let se ZOO vyvíjely, od klasických menažerií čili zvěřinců, kde byla zvířata chována a ukazována v klecích a výbězích s hlavním účelem ukázat jejich rozmanitost a s důrazem na co největší počet druhů, přes zoologické parky, jež začaly nabízet komplexnější expozice, skládající se ze zástupců více druhů, až se z těch nejmodernějších začala stávat skutečná záchranná centra, představující život v celé jeho šíři, s expozicemi velice blízce připomínajícími originální životní prostředí zvířat, instituce, které významně začaly přispívat k zachování živočišných druhů tím, že začaly podporovat ochranářské aktivity v divoké přírodě a začaly tvořit navzájem celé sítě mezinárodní spolupráce.

Dnes jsou ZOO a akvária zmiňovány ve všech zásadních dokumentech, které vznikaly v rámci IUCN – Světové unie ochrany přírody – a jejich roli zdůraznila i Úmluva o biodiverzitě, podepsaná na světovém ekologickém summitu v Rio de Janeiru v roce 1992. Jejich význam by měl tkvít zejména v informovanosti veřejnosti o otázkách ochrany přírody. Měly by se podílet na zpomalování, případně i zastavení procesu ztráty biodiverzity svými ochranářskými aktivitami, záchranou a znovuvysazováním ohrožených druhů, vědeckou prací a vzděláváním.

Důležité jsou zde především pro obyvatele velkých měst, kteří mají velice málo kontaktů s přírodou, nebo je už ztratili úplně.

Jaké jsou hlavní úkoly ZOO v procesu zachování biodiverzity?

1. Pomoci koordinovaných programů aktivně podporovat ochranu populací ohrožených druhů formou ex situ a in situ a tím i ochranu přirozených stanovišť, biotopů a ekosystémů.
2. Poskytovat podporu a zázemí pro zvýšení vědeckého poznání, přispívajícímu ochraně druhů a přírody a pomáhat tím ochranářskému společenství k lepšímu přístupu k informacím a zkušenostem.
3. Podporovat zvýšení všeobecného a politického uvědomování si důležitosti ochrany a trvale udržitelného rozvoje a hledání nové rovnováhy mezi člověkem a přírodou (ročně navštíví více než 1 000 organizovaných ZOO po celém světě více než 600 miliónů návštěvníků.

• IUCN – Mezinárodní unie ochrany přírody a přírodních zdrojů (www.iucn.org)
• WWF – Světová nadace přírody (www.wwf-uk.org/home.shtml)
• SSC – Komise pro přežití druhů, působí při IUCN
• Red data book – Červená kniha ohrožených druhů zvířat, vydává IUCN
• CBSG – Skupina specialistů pro chovy v zajetí při IUCN
• CAMP – Ochranářské vyhodnocovací a operační plán – sestavuje se pro účely ochrany divoce žijících populací
• GASP – Globální plán na záchranu druhu – sestavuje se pro účely konkrétního postupu při záchraně živočišných druhů
• GCAP – Globální plán postupu pro chov v zajetí – obsahuje celosvětovou strategií chovu určité zoologické skupiny v zajetí, stanoví např. které regiony by se měly zaměřit na dané zoologické druhy
• CITES – Washingtonská úmluva – úmluva o mezinárodním obchodě (www.wcmc.org.uk/cites) s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin
• WZO – Světová organizace zoologických zahrad
• IZE – Mezinárodní unie zoo – pedagogů
• ISIS – Mezinárodní počítačový systém informací o druzích