englishdeutschčesky
 

Co dělají zoo:

02.01.2012

Co je to zoo a jaký je význam a postavení zoologických zahrad v dnešním světě?

 

Sbírky živých zvířat existují již od starověku, příkladem mohou být čínští a aztéčtí panovníci nebo faraoni Egypta. Až do 18. století byly podobné sbírky zakládány a vlastněny řadou panovnických rodů na celém světě.

Historie soudobých zoo začala v druhé polovině 18. století, kdy byly založeny první zoo ve Vídni (1752) a v Paříži (1793). Následoval Londýn (1826). Po nich přišlo nezpočet zoo na celém světě, které byly zakládány z vědeckých i z komerčních důvodů. Zpřístupňováním zoo veřejnosti začala růst jejich všeobecná popularita, neboť exotická zvířata mají v sobě značný potenciál atraktivity. A čím víc bylo volného času, tím víc zoo bylo zakládáno, a to zejména od počátku tohoto století.

Variabilita zoo je obrovská, liší se od sebe velikostí (5 – 500 zaměstnanců, 0.1 – 500 hektarů, rozpočet od 10 000 dolarů do 60 miliónů, počet návštěvníků 10 000 až 7 miliónů), druhovým složením, zaměřením a strukturou, posláním i organizací.

 

Instituce nazvaná “zoo” by měla mít všeobecně dvě základní vlastnosti:

 

    1. vlastní a udržuje kolekci, která sestává převážně z divokých – tj.nedomestikovaných – zvířat jednoho a více druhů, která jsou chována tak, aby je bylo možno pozorovat a studovat snadněji než v přírodě
    2. umožňuje veřejnosti navštívit alespoň část své kolekce, a to po větší část roku, ne-li po celý rok.

V průběhu let se zoo vyvíjely, od klasických menažerií čili zvěřinců, kde byla zvířata chována a ukazována v klecích a výbězích s hlavním účelem ukázat jejich rozmanitost a s důrazem na co největší počet druhů, přes zoologické parky, jež začaly nabízet komplexnější expozice, skládající se ze zástupců více druhů, až se z těch nejmodernějších začala stávat skutečná záchranná centra, představující život v celé jeho šíři, s expozicemi velice blízce připomínajícími originální životní prostředí zvířat, instituce, které významně začaly přispívat k zachování živočišných druhů tím, že začaly podporovat ochranářské aktivity v divoké přírodě a začaly tvořit navzájem celé sítě mezinárodní spolupráce.

Dnes jsou zoo a akvária zmiňovány ve všech zásadních dokumentech, které vznikaly v rámci IUCN – Světové unie ochrany přírody – a jejich roli zdůraznila i Úmluva o biodiverzitě, podepsaná na světovém ekologickém summitu v Rio de Janeiru v roce 1992. Jejich význam by měl tkvít zejména v informovanosti veřejnosti o otázkách ochrany přírody. Měly by se podílet na zpomalování, případně i zastavení procesu ztráty biodiverzity svými ochranářskými aktivitami, záchranou a znovuvysazováním ohrožených druhů, vědeckou prací a vzděláváním.

Důležité jsou zde především pro obyvatele velkých měst, kteří mají velice málo kontaktů s přírodou, nebo je už ztratili úplně.

 

Jaké jsou hlavní úkoly zoo v procesu zachování biodiverzity?

 

  1. Pomoci koordinovaných programů aktivně podporovat ochranu populací ohrožených druhů formou ex situ a in situ a tím i ochranu přirozených stanovišť, biotopů a ekosystémů.
  2. Poskytovat podporu a zázemí pro zvýšení vědeckého poznání, přispívajícímu ochraně druhů a přírody a pomáhat tím ochranářskému společenství k lepšímu přístupu k informacím a zkušenostem.
  3. Podporovat zvýšení všeobecného a politického uvědomování si důležitosti ochrany a trvale udržitelného rozvoje a hledání nové rovnováhy mezi člověkem a přírodou (ročně navštíví více než 1 000 organizovaných zoo po celém světě více než 600 miliónů návštěvníků.
 Nejvýznamnější aktivity, v nichž jsou zapojeny zoo nebo jiné ochranářské instituce:
  • IUCN – Mezinárodní unie ochrany přírody a přírodních zdrojů www.iucn.org
  • WWF – Světová nadace přírody www.wwf-uk.org
  • SSC – Komise pro přežití druhů, působí při IUCN
  • Red data book – Červená kniha ohrožených druhů zvířat, vydává IUCN
  • CBSG – Skupina specialistů pro chovy v zajetí při IUCN
  • CAMP – Ochranářské vyhodnocovací a operační plán – sestavuje se pro účely ochrany divoce žijících populací
  • GASP – Globální plán na záchranu druhu – sestavuje se pro účely konkrétního postupu při záchraně živočišných druhů
  • GCAP – Globální plán postupu pro chov v zajetí – obsahuje celosvětovou strategií chovu určité zoologické skupiny v zajetí, stanoví např. které regiony by se měly zaměřit na dané zoologické druhy
  • CITES – Washingtonská úmluva – úmluva o mezinárodním obchodě www.wcmc.org.uk/cites s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin
  • WZO – Světová organizace zoologických zahrad
  • IZE – Mezinárodní unie zoo – pedagogů
  • ISIS – Mezinárodní počítačový systém informací o druzích   


 
 
 
ZOO Děčín 2007   |   info@zoodecin.cz