O krizi pěvců v Jihovýchovní Asii

Mezi hlavní příčiny rapidního poklesu ptačích populací napříč jihovýchodní Asií patří ztráta přirozeného prostředí a nadměrný lov spojený s obchodem. Množství druhů je tak ohroženo neudržitelným a nelegálním obchodem. Obchodníci prodávají na trzích ilegálně odchycené ptáky, aniž by byli jakkoli stíháni (Lee, Chng and Eaton (eds) (2016) Conservation stratégy for Asian songbirds in trade. Recommendations from the first Singapore, 27-29 September 2015).

A právě Indonésie je zemí s nejvyšším počtem ohrožených ptačích druhů v celé Asii. Klíč k obchodu s ptáky v této zemi lze dohledat v jávské kultuře a její hluboce zakořeněné tradici chovu zpěvných ptáků jako domácích mazlíčků. Vlastnit ptáka patří mezi pět nezbytných atributů pravého muže z Jávy. A čím více ptáků obyvatelé chovají, tím větší prestiž ve své komunitě získávají. Nejde však pouze o domácí mazlíčky. Významnou roli v masivním úbytku pěvců hrají stále populárnější ptačí pěvecké soutěže, které se staly velmi výnosnou zálibou místních. Ptáci s nejlepšími pěveckými schopnostmi mají nesmírnou cenu a postupně tak mizí z volné přírody. Ačkoliv dynamika a socioekonomické aspekty obchodu nejsou zatím zcela známy, je evidentní, že jde o masivní průmysl (BirdLife International 2010). Mnozí z odchycených ptáků nepřežijí v malých klíckách, ve kterých jsou drženi, více než několik dní. Jedná se především o pestrobarevné hmyzožravé a nektarožravé ptáky, jejichž krása je pro obchodníky a chovatele lákavá i navzdory skutečnosti, že brzy uhynou. Je proto zapotřebí změnit myšlení místních lidí, aby dokázali respektovat ptáky i v jejich přirozeném prostředí a nechovali druhy, které jsou součástí ilegálního obchodu a pro chov v zajetí nevhodné.

Malé povědomí veřejnosti, mezery v legislativě a nedostatečné vymáhání práva prohlubují současnou krizi. Navíc existují významné rozdíly v ochranném statutu druhů mezi Červeným seznamem IUCN a seznamem druhů chráněných indonéskými zákony, které jsou nadřazeny zákonům mezinárodním. Na mnoho ohroženým druhů pěvců se tedy ochrana v Indonésii vůbec nevztahuje. Současné vědecké poznatky o taxonomii vedly k rozdělení některých druhů na více druhů. To znamená, že taxony, které byly dříve považovány za poddruh, jsou nyní klasifikovány jako samostatný druh, a tím pádem jsou přezkoumávány IUCN, CITES i dalšími autoritami. Některé velmi vzdálené poddruhy mohou představovat „biologickou jednotku hodnou zachování“, která nemá doposud žádný ochranný status.

Songbird crisis summit

V září roku 2015 se na zasedání Asian Songbird Trade Crisis v Singapuru sešla skupina odborníků, aby zahájila kroky v boji proti zvyšujícím se počtům pěvců, kteří jsou loveni z volné přírody pro účely domácího i zahraničního obchodu. Setkání těchto světových expertů vedlo k vypracování dokumentu s názvem Conservation Strategy for Southeast Asian Songbirds in Trade (Strategie ochrany zpěvných ptáků jihovýchodní Asie ohrožených obchodem).

V únoru roku 2017 se v singapurském Jurong Bird Park konala druhá konference, kterou uspořádaly organizace Wildlife Reserves Singapore a TRAFFIC. Sešlo se zde okolo šedesáti světově uznávaných odborníků, aby zhodnotili vývoj situace a podnikli další strategické kroky. Účastníci prodiskutovali  celou řadu aktivit, mezi kterými nechyběla regulace ptačích trhů, motivace úřadů k zásahům, chov kriticky ohrožených druhů v lidské péči za účelem případného vypouštění zpět do volné přírody, akutní potřeba vědeckých výzkumů a monitoringu trhů i volně žijících populací a zvyšování povědomí veřejnosti prostřednictvím kampaní zoologických zahrad (viz bulletin TRAFFIC, ročník 29, č.1, str. 3-4).

 

Doporučení summitu:

  • Provádět výzkum volně žijících populací pro přesné určení jejich výskytu a velikosti za účelem lepšího porozumění aktuálního stavu druhů a určení geneticky odlišné linie. Některé z linií mohou zasluhovat ochranu jako samostatné biologické jednotky z pohledu ochrany druhů-
  • Redukovat nelegální a neregulovaný obchod prostřednictvím sledování trhů, diskuzních fór na sociálních sítích a dalších center obchodu, a to zejména na klíčových ptačích trzích, a podporovat efektivnější vymáhání práva jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní úrovni.
  • Zřizovat a v případě potřeby i rozšiřovat záložní populace ex situ, vytvářet plemenné knihy a chovatelské i veterinární metodiky chovu pro jednotlivé druhy.
  • Zvýšit povědomí o kritické situaci a o klíčových ochranářských aktivitách napříč všemi články řetězce a postupně snížit poptávku po pěvcích prostřednictvím navržené strategie vedoucí ke změně myšlení místních komunit.

Zavedením těchto aktivit by mohlo být dosaženo rovnováhy mezi kulturním zvykem chovu ptáků a ochranou ohrožených ptačích populací. Je nutné, aby obchodníci i amatérští chovatelé opeřenců pochopili, že dodržování zákona je z dlouhodobého hlediska v jejich nejlepším zájmu.

Etická hlediska:

V prostředí evropských zoologických zahrad už naštěstí doby dávno pominuly doby, kdy se úhyny chovaných ptáků nahrazovaly nákupem nových jedinců. Nyní se ošetřovatelé a chovatelé stále více zaměřují na zlepšování svých znalostí a dovedností v chovu zpěvných ptáků, aby byli schopni dlouhodobě zachovat zdravé populace, které budou v případě nutnosti fungovat jako populace záložní. Jedinci chovaní v zoologických zahradách dnes navíc plní i svoji vzdělávací a ochranářskou úlohu. Pokud nezačneme chovu takových druhů, jako je např. loskuták niaský a šáma bělořitá, věnovat více pozornosti, mohou z našich zoologických zahrad velmi brzy vymizet.

Je nutné, aby členské zoo EAZA i nadále získávaly nejen ptačí druhy etickým způsobem v souladu se zásadami a postupy sepsanými v dokumentech Population Management Manual a EAZA Code of Ethic. Ptáci by měli být pořizováni jen v případě, pokud byl spolehlivě prokázán jejich legální původ. Kampaň Silent Forest zároveň sdílí mnoho stejných cílů, které jsou stanoveny v dokumentu „Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy“ z roku 2016. Příležitost, kterou nám kampaň poskytuje, bychom měli naplno využít, aktivně na dokument navázat a dokázat tím, že společně jsme schopni dosáhnout změny.

Autor: Alena Houšková | Aktualizováno: 23.03.2018
Nahoru
<červen>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

O krizi pěvců v Jihovýchovní Asii

Mezi hlavní příčiny rapidního poklesu ptačích populací napříč jihovýchodní Asií patří ztráta přirozeného prostředí a nadměrný lov spojený s obchodem. Množství druhů je tak ohroženo neudržitelným a nelegálním obchodem. Obchodníci prodávají na trzích ilegálně odchycené ptáky, aniž by byli jakkoli stíháni (Lee, Chng and Eaton (eds) (2016) Conservation stratégy for Asian songbirds in trade. Recommendations from the first Singapore, 27-29 September 2015).

A právě Indonésie je zemí s nejvyšším počtem ohrožených ptačích druhů v celé Asii. Klíč k obchodu s ptáky v této zemi lze dohledat v jávské kultuře a její hluboce zakořeněné tradici chovu zpěvných ptáků jako domácích mazlíčků. Vlastnit ptáka patří mezi pět nezbytných atributů pravého muže z Jávy. A čím více ptáků obyvatelé chovají, tím větší prestiž ve své komunitě získávají. Nejde však pouze o domácí mazlíčky. Významnou roli v masivním úbytku pěvců hrají stále populárnější ptačí pěvecké soutěže, které se staly velmi výnosnou zálibou místních. Ptáci s nejlepšími pěveckými schopnostmi mají nesmírnou cenu a postupně tak mizí z volné přírody. Ačkoliv dynamika a socioekonomické aspekty obchodu nejsou zatím zcela známy, je evidentní, že jde o masivní průmysl (BirdLife International 2010). Mnozí z odchycených ptáků nepřežijí v malých klíckách, ve kterých jsou drženi, více než několik dní. Jedná se především o pestrobarevné hmyzožravé a nektarožravé ptáky, jejichž krása je pro obchodníky a chovatele lákavá i navzdory skutečnosti, že brzy uhynou. Je proto zapotřebí změnit myšlení místních lidí, aby dokázali respektovat ptáky i v jejich přirozeném prostředí a nechovali druhy, které jsou součástí ilegálního obchodu a pro chov v zajetí nevhodné.

Malé povědomí veřejnosti, mezery v legislativě a nedostatečné vymáhání práva prohlubují současnou krizi. Navíc existují významné rozdíly v ochranném statutu druhů mezi Červeným seznamem IUCN a seznamem druhů chráněných indonéskými zákony, které jsou nadřazeny zákonům mezinárodním. Na mnoho ohroženým druhů pěvců se tedy ochrana v Indonésii vůbec nevztahuje. Současné vědecké poznatky o taxonomii vedly k rozdělení některých druhů na více druhů. To znamená, že taxony, které byly dříve považovány za poddruh, jsou nyní klasifikovány jako samostatný druh, a tím pádem jsou přezkoumávány IUCN, CITES i dalšími autoritami. Některé velmi vzdálené poddruhy mohou představovat „biologickou jednotku hodnou zachování“, která nemá doposud žádný ochranný status.

Songbird crisis summit

V září roku 2015 se na zasedání Asian Songbird Trade Crisis v Singapuru sešla skupina odborníků, aby zahájila kroky v boji proti zvyšujícím se počtům pěvců, kteří jsou loveni z volné přírody pro účely domácího i zahraničního obchodu. Setkání těchto světových expertů vedlo k vypracování dokumentu s názvem Conservation Strategy for Southeast Asian Songbirds in Trade (Strategie ochrany zpěvných ptáků jihovýchodní Asie ohrožených obchodem).

V únoru roku 2017 se v singapurském Jurong Bird Park konala druhá konference, kterou uspořádaly organizace Wildlife Reserves Singapore a TRAFFIC. Sešlo se zde okolo šedesáti světově uznávaných odborníků, aby zhodnotili vývoj situace a podnikli další strategické kroky. Účastníci prodiskutovali  celou řadu aktivit, mezi kterými nechyběla regulace ptačích trhů, motivace úřadů k zásahům, chov kriticky ohrožených druhů v lidské péči za účelem případného vypouštění zpět do volné přírody, akutní potřeba vědeckých výzkumů a monitoringu trhů i volně žijících populací a zvyšování povědomí veřejnosti prostřednictvím kampaní zoologických zahrad (viz bulletin TRAFFIC, ročník 29, č.1, str. 3-4).

 

Doporučení summitu:

Zavedením těchto aktivit by mohlo být dosaženo rovnováhy mezi kulturním zvykem chovu ptáků a ochranou ohrožených ptačích populací. Je nutné, aby obchodníci i amatérští chovatelé opeřenců pochopili, že dodržování zákona je z dlouhodobého hlediska v jejich nejlepším zájmu.

Etická hlediska:

V prostředí evropských zoologických zahrad už naštěstí doby dávno pominuly doby, kdy se úhyny chovaných ptáků nahrazovaly nákupem nových jedinců. Nyní se ošetřovatelé a chovatelé stále více zaměřují na zlepšování svých znalostí a dovedností v chovu zpěvných ptáků, aby byli schopni dlouhodobě zachovat zdravé populace, které budou v případě nutnosti fungovat jako populace záložní. Jedinci chovaní v zoologických zahradách dnes navíc plní i svoji vzdělávací a ochranářskou úlohu. Pokud nezačneme chovu takových druhů, jako je např. loskuták niaský a šáma bělořitá, věnovat více pozornosti, mohou z našich zoologických zahrad velmi brzy vymizet.

Je nutné, aby členské zoo EAZA i nadále získávaly nejen ptačí druhy etickým způsobem v souladu se zásadami a postupy sepsanými v dokumentech Population Management Manual a EAZA Code of Ethic. Ptáci by měli být pořizováni jen v případě, pokud byl spolehlivě prokázán jejich legální původ. Kampaň Silent Forest zároveň sdílí mnoho stejných cílů, které jsou stanoveny v dokumentu „Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy“ z roku 2016. Příležitost, kterou nám kampaň poskytuje, bychom měli naplno využít, aktivně na dokument navázat a dokázat tím, že společně jsme schopni dosáhnout změny.

< /body> < /html>