Vybrané projekty kampaně

Tým kampaně vybral šest projektů, které by kampaň Silent Forest měla primárně podpořit. Tyto projekty svou diverzitou představují prioritu v ochranářském úsilí a jejich výběr byl schválen pracovní skupinou TASA (Threathened Asian Songbird Alliance). 

Projekty:

  1. Prigen Conservation Breeding Ark: Songbirdbreeding facilities (Chovné zařízení pro zpěvné ptáky na Jávě)
  2. Sumatran Songbird Sanctuary (Rezervace pro zpěvné ptáky na Sumatře)
  3. Save Magiao: Nias Hill Myna Conservation Breeding Centre (Zachraňte Magiao: chovné centrum pro loskutáka niaského)
  4. Treasure island: Saving the hidden avian treasure (Ostrov pokladů - ochrana vzácného tropického ekosystému)
  5. Hunting out the birds: Field surveys to locate two of Javas (Mizející ptáci - terénní výzkum dvou nejvzácnějších pěvců Jávy)
  6. Bali Myna Fieldwork: improving the introduction and monitoring methods (Terénní výzkum majny Rothschildovy)

1. PRIGEN CONSERVATION BREEDING ARK: SONGBIRDBREEDING FACILITIES
(CHOVNÉ ZAŘÍZENÍ PRO ZPĚVNÉ PTÁKY NA JÁVĚ)

ŽADATEL: KASI FOUNDATION
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: JOHN SUMAMPAU, STEPHAN BULK
UMÍSTĚNÍ: VÝCHODNÍ JÁVA, INDONÉSIE
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 30 000 EURO
STĚŽEJNÍ DRUH: BULBUL KORUNKATÝ

Více než 60 odborníků, kteří se účastnili summitů Asian Songbird Trade Crisis v letech 2015 a 2017 v Singapuru, určilo nejohroženější ptačí druhy žijící v oblasti Velkých Sund a doporučilo zintenzivnění jejich chovu v lidské péči. Nadace KASI založená indonéskou zoologickou zahradou Taman Safari reagovala zahájením programu chovu a odchovu těchto ohrožených indonéských pěvců.

Cílem projektu je podpořit volně žijící populace zpěvných ptáků v Indonésii a zabránit jejich vyhubení. Toho bude dosaženo prostřednictvím chovu vybraných druhů v lidské péči na základě metodik chovu, vzděláváním místních komunit a institucí o rostoucích hrozbách a o výzkumu ochranářských opatření, dále získáváním partnerů pro aktivity v oblasti ochrany přírody.

Cíle projektu:

  • Vytvořit kvalitní komplex voliér, jenž bude sloužit k úspěšnému zachování zdravých a geneticky kvalitních populací vybraných druhů v lidské péči a jejich následné vypouštění do jejich přirozeného prostředí.
  •  Ve spolupráci s orgány státní správy, vysokými školami a EAZA členy stanovit metodiku chovu vybraných druhů.
  • Společně s dalšími institucemi zabývající se ochranou pěvců vytvořit populaci vybraných druhů ptáků v lidské péči s cílem zabezpečit životaschopnou populaci daných druhů ve volné přírodě proti vyhubení.
  • Spolupracovat se všemi zainteresovanými stranami na zvyšování povědomí veřejnosti a institucí současné krizi a dosáhnout tak efektivní a komplexní ochrany přírody.
  • Spolupracovat s ostatními chovnými zařízeními a zoologickými zahradami při sdílení metodik chovu a předávání části odchovaných jedinců.

  

2. SUMATRAN SONGBIRD SANCTUARY
(REZERVACE PRO ZPĚVNÉ PTÁKY NA SUMATŘE)

ŽADATEL: Yayasan Ekosistem Lestari
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Ian Singleton 
UMÍSTĚNÍ: severní Sumatra, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 70 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: sojkovec dvoubarvý

Cílem tohoto projektu je vytvořit nové chovné centrum na Sumatře s názvem Sumatran Songbird Sanctuary. Program bude zcela v souladu se zásadami a doporučeními TASA a EAZA i se strategií ochrany a doporučeními, které vyvstaly z prvního summitu Asian Songbird Trade Crisis – tj. „založení kvalitně spravované populace ex situ na mezinárodní úrovni a vytvořením kvalitních repatriačních programů“.

Nové ochranářské a chovné zařízení vznikne v provincii Severní Sumatra. Centrum bude umístěno na pozemku, na kterém v současné době roste zařízení s názvem „Orangutan Haven“ (Útulek pro orangutany) jako společný projekt Yayasan Ekosistem Lestari (YEL) a PanEco v rámci zavedeného programu na ochranu orangutana sumaterského. Tento projekt významně podpoří organizace Durrell Wildlife Conservation Trust, a to v rámci širší spolupráce mezi oběma organizacemi. Zaměstnanci Durrellu budou poskytovat především technickou pomoc, poradenství při navrhování chovného zařízení a metodik chovu a při odborné průpravě ošetřovatelů i veterinárního personálu.

Cíle projektu:

  • V první fázi vytvořit zařízení složené z 24 kvalitních voliér a související podpůrné infrastruktury.
  • Založit zde chov sojkovce dvoubarvého a loskutáka niaského v lidské péči.
  • V druhé fázi chovat a odchovávat další ohrožené endemické druhy žijící na Sumatře dle doporučení TASA.
  • Vytvořit vzdělávací programy zaměřené na intenzivnější zapojení místních komunit do ochrany přírody.
  • Spolupracovat se všemi stranami za účelem vytvoření výzkumných programů určených místním i mezinárodním vědcům.
  • Vypracovat strategie pro vypouštění zpět do volné přírody a následný monitoring.


 
3. SAVE MAGIAO: NIAS HILL MYNA CONSERVATION BREEDING CENTRE 
(ZACHRAŇTE MAGIAO: CHOVNÉ CENTRUM PRO LOSKUTÁKA VELKÉHO)

ŽADATEL: Nias Heritage Museum
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Nata´alui Duha, Simon Bruslund
UMÍSTĚNÍ: ostrov Nias, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 25 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: loskuták velký

Po celém ostrově Nias ležícím na západním pobřeží Sumatry se u soukromých chovatelů dosud nachází značný počet loskutáků velkých, kteří jsou chováni v klecích jako domácí mazlíčci. Kvůli nadměrnému lovu se však tento druh ve volné přírodě na Niasu již nevyskytuje a na sousedních ostrovech jeho počty rapidně ubývají. Tím se snižuje i jeho dostupnost. Lze tedy předpokládat, že věk jedinců v současnosti držených v Niasu v zajetí se zvyšuje, a je proto zapotřebí založit chovnou populaci ex situ. Nias Heritage Museum jako jediná organizace na ostrově provozuje centrum s kolekcí zvířat, které je otevřené pro veřejnost, a je tedy schopná zajišťovat komplexní environmentální výchovu a vzdělávání týkající se ohrožených druhů rostlin a živočichů na Niasu. Organizace má hluboký zájem prohloubit své aktivity a spolupracovat s nadací KASI, Zoo Heidelberg a orgány státní správy a samosprávy.

Cíle projektu:

  • Zvýšit kvalifikaci pracovníků podle moderních zásad chovu a péče o zvířata vyskytující se ve volné přírodě, zejména pak o zpěvné ptáky, a to ve spolupráci s Taman Safari Indonésie (s podporou Zoo Heidelberg).
  •  Vytvořit prostor pro chov a odchov loskutáků velkých („magiao“) v bezpečí centra pro chovné programy.
  • Zahájit kampaň na podporu „magiao“ jako symbolu Niasu a motivovat současné chovatele a majitele, aby svěřili své cenné jedince do péče centra a přestali s pytláctvím a ilegálním obchodováním, které ohrožuje populaci tohoto druhu.
  • Dokončit smlouvu o spolupráci mezi organizací, příslušnými orgány a všemi partnerskými organizacemi.
  • Ve spolupráci s nadací KASI a Zoo Heidelberg zavést v chovném centru pravidelný provoz, včetně zajištění chovu dle vypracovaných metodik.
  • Nalézt vhodné lokality pro vypouštění a lobbovat za péči o tyto oblasti tak, aby zde bylo možné opětovné založení volně žijící populace loskutáka velkého.
  • Vypracovat strategie pro repatriaci a následný monitoring.
  • Zajistit a rozvíjen environmentální vzdělávání všech zúčastněných stran.
  • Zajistit do projektu ornitologický klub na Niasu a komunity pohybujících se kolem pěveckých soutěží.
  •  Pravidelně projekt evaluovat a zjišťovat možnosti jeho potencionálního rozšíření tak, aby zahrnoval i další ohrožené taxony, např. poddruh melnurus šámy bělořité a bulbula korunkatého.

  

4. TREASURE ISLAND: SAVING THE HIDDEN AVIAN TREASURES 
(OSTROV POKLADŮ)


ŽADATEL: Ecosystem Impact
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Luke Swainson
UMÍSTĚNÍ: ostrov u zápedního pobřeží Sumatry, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 35 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: šáma bělořitá a loskuták velký

Tzv. „ostrov pokladů“ je neobydlený ostrov s rozsáhlým, obtížně přístupným primárním pralesem, díky čemuž je toto území jedním z posledních ptačích rájů v Indonésii. Jedná se o útočiště celé řady ptačích druhů, které jsou předmětem nelegálního obchodu, např. šámy bělořité – nejvíce obchodovaným druhem pro pěvecké soutěže. Ostrov je také domovem poslední zbývající populace kriticky ohroženého loskutáka velkého, který byl dokonce vědci považován za v přírodě vyhubený druh. Jedho přežití je závislé na dostatečné ochraně ostrova. Skutečný název a přesná poloha „ostrova pokladů“ se z bezpečnostních důvodů neuvádí.

Pro ochranu ostrova je klíčová spolupráce s místní nevládní ochranářskou organizací, která má od příslušného orgánu státní správy (BKSDA) oficiální povolení spravovat ochranářské aktivity. Ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi (Ecosystem Impact a Lestari) byl tento ostrov stanoven jako jedno z posledních center výskytu loskutáka velkého a jednoznačným úkolem projektu Treasure island je ochrana tohoto druhu i jeho stanovišť.

Ochrana ostrova dosud probíhala jako doprovodná aktivita strážců při monitoringu kladišť mořských želv. Díky získaným finančním prostředkům dojde k posílení protipytláckých hlídek a zintenzivnění monitoringu ostrova, což povede k větší ochraně ohrožených druhů ptáků i mořských želv.

Toto bude dosaženo prostřednictvím níže uvedených cílů.

Cíle projektu:

  • Navýšení počtu strážců na ostrově a pravidelných hlídek na pobřeží a i na pevnině.
  • Osvojení nových strategií a moderních technologií, které pomohou strážcům ostrova snadněji a rychleji dopadnout pytláky ptáků a zloděje vajec mořských želv.
  • Monitoring populací šámy a loskutáka pro zjištění početnosti druhů, jejich rozmanitosti a postupných změn. Pro zajištění bezpečnosti a preciznosti monitoringu jsou nezbytné dalekohledy, fotopasti, GPS a satelitní telefon.
  • Postupně měnit názory místních komunit na ilegální lov prostřednictvím aktivního zapojení bývalých pytláků do týmu strážců ostrova a do vzdělávacích programů.
  • Vytvářet přímé ekonomické přínosy prostřednictvím rozvoje ekoturistiky a dobrovolnických programů.
  • Pokračovat ve strategické podpoře ochrany přírody ostrova na všech úrovních veřejné správy.

  

5. HUNTING OUT THE BIRDS: FIELD SURVEYS TO LOCATE TWO OF JAVAS RAREST SONGBIRDS 
(MIZEJÍCÍ PTÁCI – TERÉNNÍ VÝZKUM DVOU NEJVZÁCNĚJŠÍCH PĚVCŮ JÁVY)

 
ŽADATEL: Manchester Metropolitan University a BirdLife International
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Stuart Marsden, Nigel Collar
UMÍSTĚNÍ: západní Jáva, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 36 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: kraska krátkoocasá jávská

V důsledku odchytu populací zpěvných ptáků kvůli obchodu a pěveckým soutěžím v Indonésii došlo téměř k vymizení dvou endemitů jávského horského lesa: krasky krátkoocasé jávské a sojkovce rezavočelého. Oba druhy jsou v Červeném seznamu IUCN klasifikovány jako kriticky ohrožené. Tito pěvci jsou v současnosti předmětem intenzivních chovných programů (pod vedením TASA v rámci EAZY), které mají za cíl zajistit populace pro možnou repatriaci zpět do volné přírody v případě, že by ve volné přírodě vymizely. Oba druhy byly v minulosti zaznamenány v devíti různých nepropojených částech horského jávského lesa, sojkovec byl navíc zachycen v dalších třech oblastech. Ve většině z těchto lesů neproběhl za posledních padesát let žádný průzkum, ačkoli z nedávné analýzy satelitních snímků provedené Metropolitní Univerzitou v Manchesteru vyplývá, že tyto lesy, v různém stavu, stále existují. Analýzy také odhalily dalších osm lesních celků (tj. celkem 20), které je zapotřebí prozkoumat. Průzkum je nutný z několika důvodů: Nejprve je důležité zajistit, zda (a v jakém počtu) oba druhy v jednotlivých lesích přežívají a pokud už vymizely, je potřeba zjistit vhodnost těchto lesů pro účely případné repatriace. Kromě toho žije v lesích západní Jávy mnoho dalších ohrožených druhů – včetně tří druhů primátů, jejichž stav je taktéž nutné posoudit.

Cíle projektu:

  • Provést systematický biologický průzkum dvou nejrozsáhlejších horských lesů (Gunung Halimun a Gunung Patuha) se zaměřením na ohroženou faunu, všechny endemické druhy ptáků a jejich preferovaná stanoviště, a to pomocí liniových transektů a automatických akustických záznamů.
  • Zjistit klíčové environmentální faktory (plocha jednotlivých stanovišť, rozsah primárního lesa, intenzita lovu a další antropogenní vlivy) pro vytvoření aktuální databáze mapující stav lesa a pro stanovení indexu jejich hodnoty a potenciálu z pohledu ochrany.
  • Spolupracovat s indonéskými partnery (pobočka BirdLife  Burung Indonésie, orgány státní správy a místní komunity) na nastavení režimů péče o lesy z hlediska ochrany a na změně názoru místních komunit k lesům a živé přírodě.
  • Poskytnout přesvědčivá a vědecky podložená doporučení pro zlepšení ochrany a péče o oba lesní celky, a to zejména v okolí hlavních oblastí výskytu klíčových pěvců a v okolí lokalit vhodných pro jejich repatriaci.

  

6. BALI MYNA FIELDWORK: IMPROVING THE INTRODUCTION AND MONITORING METHODS 
(TERÉNNÍ VÝZKUM MAJNY ROTHSCHILDOVY)


ŽADATEL: Manchester Metropolitan University a BirdLife International
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Stuart Marsden, Nigel Collar
UMÍSTĚNÍ: Bali, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 44 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: majna Rotschildova

Majna Rotschildova je kriticky ohrožený druh indonéského pěvce a jeden z nejznámějších ptačích druhů na celé planetě. Za obě tato „nej“ může být vděčný své mimořádné kráse – sněhobílé peří s černí na ručních letkách a na špičce ocasu, k tomu žluť na špičce zobáku, modré okruží kolem očí a nakonec vlající chocholka. Díky jeho evoluční odlišnosti (jediný druh rodu Leucopsar) je jediným endemitem ostrova Bali, který je biogeograficky úzce spjat se sousedním ostrovem Jáva.

Významnou a pravděpodobně i rozhodující roli v poklesu populace majny na Bali až na okraj vyhubení ve volné přírodě sehrál odchyt pro domácí a mezinárodní obchod s ptáky. Zatímco populace chované v lidské péči v posledních padesáti letech neustále narůstala, populace ve volné přírodě nezadržitelně klesala až zhruba do roku 2006, kdy najednou zmizela úplně. Díky pravidelnému vypouštění jedinců z odchovů v lidské péči dnes tento druh přežívá v národním parku Bali Barat (NPBB) na severozápadě Bali. O jedincích vypuštěných na ostrově Musa Penida, ležícího jihovýchodně od Bali (není známo, zda byl součástí původního areálu výskytu), kolují rozporuplné zprávy. Podle posledních záznamů se však zdá, že tato populace přežívá. Kromě tohoto repatriačního programu se na Bali začaly objevovat i další soukromé iniciativy s cílem posílit místní populace volně žijících ptáků, kteří byli vypuštěni z chovů v lidské péči. Jedná se především o ochranářské aktivity nadace Begawan v Sibang na jihu Bali a Menjangan Monsoon Resort v sousedství národního parku Bali Barat.

V rámci tohoto tříletého projektu bude indonéským úřadům poskytnuta pomoc při zakládání nových zabezpečených a soběstačných populací volně se vyskytujících jedinců majny na území NP Bali Barat (NPBB) a v jiných lokalitách. Aktivity projektu budou probíhat v rámci spolupráce mezi příslušnými úřady v Indonésii a Mezinárodního poradního sboru (IAB) pro majnu Rotschildovu. Patří sem mimo jiné i rozsáhlý projekt monitorování repatriovaných jedinců pomocí telemetrie a celá řada dalších výzkumů s ochranářským významem, které provádějí studenti doktorandských programů a indonéských univerzit.

Cíle projektu:

  • Vypracovat metodiku repatriace jedinců, včetně jejich následného sledování za použití podkladů získaných od zainteresovaných stran.
  • Zavést precizní systém monitoringu a výzkum majn vypouštěných v NPBB pomocí standardního radiotelemetrického sledování a určit tak klíčové ekologické nároky druhu.
  • Podporovat indonéské studenty a ekology při studiích zaměřených na majnu Rotschildovu.

 

Autor: Alena Houšková | Aktualizováno: 23.03.2018
Nahoru
<červen>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

Vybrané projekty kampaně

Tým kampaně vybral šest projektů, které by kampaň Silent Forest měla primárně podpořit. Tyto projekty svou diverzitou představují prioritu v ochranářském úsilí a jejich výběr byl schválen pracovní skupinou TASA (Threathened Asian Songbird Alliance). 

Projekty:

  1. Prigen Conservation Breeding Ark: Songbirdbreeding facilities (Chovné zařízení pro zpěvné ptáky na Jávě)
  2. Sumatran Songbird Sanctuary (Rezervace pro zpěvné ptáky na Sumatře)
  3. Save Magiao: Nias Hill Myna Conservation Breeding Centre (Zachraňte Magiao: chovné centrum pro loskutáka niaského)
  4. Treasure island: Saving the hidden avian treasure (Ostrov pokladů - ochrana vzácného tropického ekosystému)
  5. Hunting out the birds: Field surveys to locate two of Javas (Mizející ptáci - terénní výzkum dvou nejvzácnějších pěvců Jávy)
  6. Bali Myna Fieldwork: improving the introduction and monitoring methods (Terénní výzkum majny Rothschildovy)

1. PRIGEN CONSERVATION BREEDING ARK: SONGBIRDBREEDING FACILITIES
(CHOVNÉ ZAŘÍZENÍ PRO ZPĚVNÉ PTÁKY NA JÁVĚ)

ŽADATEL: KASI FOUNDATION
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: JOHN SUMAMPAU, STEPHAN BULK
UMÍSTĚNÍ: VÝCHODNÍ JÁVA, INDONÉSIE
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 30 000 EURO
STĚŽEJNÍ DRUH: BULBUL KORUNKATÝ

Více než 60 odborníků, kteří se účastnili summitů Asian Songbird Trade Crisis v letech 2015 a 2017 v Singapuru, určilo nejohroženější ptačí druhy žijící v oblasti Velkých Sund a doporučilo zintenzivnění jejich chovu v lidské péči. Nadace KASI založená indonéskou zoologickou zahradou Taman Safari reagovala zahájením programu chovu a odchovu těchto ohrožených indonéských pěvců.

Cílem projektu je podpořit volně žijící populace zpěvných ptáků v Indonésii a zabránit jejich vyhubení. Toho bude dosaženo prostřednictvím chovu vybraných druhů v lidské péči na základě metodik chovu, vzděláváním místních komunit a institucí o rostoucích hrozbách a o výzkumu ochranářských opatření, dále získáváním partnerů pro aktivity v oblasti ochrany přírody.

Cíle projektu:

  

2. SUMATRAN SONGBIRD SANCTUARY
(REZERVACE PRO ZPĚVNÉ PTÁKY NA SUMATŘE)

ŽADATEL: Yayasan Ekosistem Lestari
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Ian Singleton 
UMÍSTĚNÍ: severní Sumatra, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 70 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: sojkovec dvoubarvý

Cílem tohoto projektu je vytvořit nové chovné centrum na Sumatře s názvem Sumatran Songbird Sanctuary. Program bude zcela v souladu se zásadami a doporučeními TASA a EAZA i se strategií ochrany a doporučeními, které vyvstaly z prvního summitu Asian Songbird Trade Crisis – tj. „založení kvalitně spravované populace ex situ na mezinárodní úrovni a vytvořením kvalitních repatriačních programů“.

Nové ochranářské a chovné zařízení vznikne v provincii Severní Sumatra. Centrum bude umístěno na pozemku, na kterém v současné době roste zařízení s názvem „Orangutan Haven“ (Útulek pro orangutany) jako společný projekt Yayasan Ekosistem Lestari (YEL) a PanEco v rámci zavedeného programu na ochranu orangutana sumaterského. Tento projekt významně podpoří organizace Durrell Wildlife Conservation Trust, a to v rámci širší spolupráce mezi oběma organizacemi. Zaměstnanci Durrellu budou poskytovat především technickou pomoc, poradenství při navrhování chovného zařízení a metodik chovu a při odborné průpravě ošetřovatelů i veterinárního personálu.

Cíle projektu:


 
3. SAVE MAGIAO: NIAS HILL MYNA CONSERVATION BREEDING CENTRE 
(ZACHRAŇTE MAGIAO: CHOVNÉ CENTRUM PRO LOSKUTÁKA VELKÉHO)

ŽADATEL: Nias Heritage Museum
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Nata´alui Duha, Simon Bruslund
UMÍSTĚNÍ: ostrov Nias, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 25 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: loskuták velký

Po celém ostrově Nias ležícím na západním pobřeží Sumatry se u soukromých chovatelů dosud nachází značný počet loskutáků velkých, kteří jsou chováni v klecích jako domácí mazlíčci. Kvůli nadměrnému lovu se však tento druh ve volné přírodě na Niasu již nevyskytuje a na sousedních ostrovech jeho počty rapidně ubývají. Tím se snižuje i jeho dostupnost. Lze tedy předpokládat, že věk jedinců v současnosti držených v Niasu v zajetí se zvyšuje, a je proto zapotřebí založit chovnou populaci ex situ. Nias Heritage Museum jako jediná organizace na ostrově provozuje centrum s kolekcí zvířat, které je otevřené pro veřejnost, a je tedy schopná zajišťovat komplexní environmentální výchovu a vzdělávání týkající se ohrožených druhů rostlin a živočichů na Niasu. Organizace má hluboký zájem prohloubit své aktivity a spolupracovat s nadací KASI, Zoo Heidelberg a orgány státní správy a samosprávy.

Cíle projektu:

  

4. TREASURE ISLAND: SAVING THE HIDDEN AVIAN TREASURES 
(OSTROV POKLADŮ)


ŽADATEL: Ecosystem Impact
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Luke Swainson
UMÍSTĚNÍ: ostrov u zápedního pobřeží Sumatry, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 35 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: šáma bělořitá a loskuták velký

Tzv. „ostrov pokladů“ je neobydlený ostrov s rozsáhlým, obtížně přístupným primárním pralesem, díky čemuž je toto území jedním z posledních ptačích rájů v Indonésii. Jedná se o útočiště celé řady ptačích druhů, které jsou předmětem nelegálního obchodu, např. šámy bělořité – nejvíce obchodovaným druhem pro pěvecké soutěže. Ostrov je také domovem poslední zbývající populace kriticky ohroženého loskutáka velkého, který byl dokonce vědci považován za v přírodě vyhubený druh. Jedho přežití je závislé na dostatečné ochraně ostrova. Skutečný název a přesná poloha „ostrova pokladů“ se z bezpečnostních důvodů neuvádí.

Pro ochranu ostrova je klíčová spolupráce s místní nevládní ochranářskou organizací, která má od příslušného orgánu státní správy (BKSDA) oficiální povolení spravovat ochranářské aktivity. Ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi (Ecosystem Impact a Lestari) byl tento ostrov stanoven jako jedno z posledních center výskytu loskutáka velkého a jednoznačným úkolem projektu Treasure island je ochrana tohoto druhu i jeho stanovišť.

Ochrana ostrova dosud probíhala jako doprovodná aktivita strážců při monitoringu kladišť mořských želv. Díky získaným finančním prostředkům dojde k posílení protipytláckých hlídek a zintenzivnění monitoringu ostrova, což povede k větší ochraně ohrožených druhů ptáků i mořských želv.

Toto bude dosaženo prostřednictvím níže uvedených cílů.

Cíle projektu:

  

5. HUNTING OUT THE BIRDS: FIELD SURVEYS TO LOCATE TWO OF JAVAS RAREST SONGBIRDS 
(MIZEJÍCÍ PTÁCI – TERÉNNÍ VÝZKUM DVOU NEJVZÁCNĚJŠÍCH PĚVCŮ JÁVY)

 
ŽADATEL: Manchester Metropolitan University a BirdLife International
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Stuart Marsden, Nigel Collar
UMÍSTĚNÍ: západní Jáva, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 36 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: kraska krátkoocasá jávská

V důsledku odchytu populací zpěvných ptáků kvůli obchodu a pěveckým soutěžím v Indonésii došlo téměř k vymizení dvou endemitů jávského horského lesa: krasky krátkoocasé jávské a sojkovce rezavočelého. Oba druhy jsou v Červeném seznamu IUCN klasifikovány jako kriticky ohrožené. Tito pěvci jsou v současnosti předmětem intenzivních chovných programů (pod vedením TASA v rámci EAZY), které mají za cíl zajistit populace pro možnou repatriaci zpět do volné přírody v případě, že by ve volné přírodě vymizely. Oba druhy byly v minulosti zaznamenány v devíti různých nepropojených částech horského jávského lesa, sojkovec byl navíc zachycen v dalších třech oblastech. Ve většině z těchto lesů neproběhl za posledních padesát let žádný průzkum, ačkoli z nedávné analýzy satelitních snímků provedené Metropolitní Univerzitou v Manchesteru vyplývá, že tyto lesy, v různém stavu, stále existují. Analýzy také odhalily dalších osm lesních celků (tj. celkem 20), které je zapotřebí prozkoumat. Průzkum je nutný z několika důvodů: Nejprve je důležité zajistit, zda (a v jakém počtu) oba druhy v jednotlivých lesích přežívají a pokud už vymizely, je potřeba zjistit vhodnost těchto lesů pro účely případné repatriace. Kromě toho žije v lesích západní Jávy mnoho dalších ohrožených druhů – včetně tří druhů primátů, jejichž stav je taktéž nutné posoudit.

Cíle projektu:

  

6. BALI MYNA FIELDWORK: IMPROVING THE INTRODUCTION AND MONITORING METHODS 
(TERÉNNÍ VÝZKUM MAJNY ROTHSCHILDOVY)


ŽADATEL: Manchester Metropolitan University a BirdLife International
KOORDINÁTOŘI PROJEKTU: Stuart Marsden, Nigel Collar
UMÍSTĚNÍ: Bali, Indonésie
VYČLENĚNÁ ČÁSTKA: 44 000 Euro
STĚŽEJNÍ DRUH: majna Rotschildova

Majna Rotschildova je kriticky ohrožený druh indonéského pěvce a jeden z nejznámějších ptačích druhů na celé planetě. Za obě tato „nej“ může být vděčný své mimořádné kráse – sněhobílé peří s černí na ručních letkách a na špičce ocasu, k tomu žluť na špičce zobáku, modré okruží kolem očí a nakonec vlající chocholka. Díky jeho evoluční odlišnosti (jediný druh rodu Leucopsar) je jediným endemitem ostrova Bali, který je biogeograficky úzce spjat se sousedním ostrovem Jáva.

Významnou a pravděpodobně i rozhodující roli v poklesu populace majny na Bali až na okraj vyhubení ve volné přírodě sehrál odchyt pro domácí a mezinárodní obchod s ptáky. Zatímco populace chované v lidské péči v posledních padesáti letech neustále narůstala, populace ve volné přírodě nezadržitelně klesala až zhruba do roku 2006, kdy najednou zmizela úplně. Díky pravidelnému vypouštění jedinců z odchovů v lidské péči dnes tento druh přežívá v národním parku Bali Barat (NPBB) na severozápadě Bali. O jedincích vypuštěných na ostrově Musa Penida, ležícího jihovýchodně od Bali (není známo, zda byl součástí původního areálu výskytu), kolují rozporuplné zprávy. Podle posledních záznamů se však zdá, že tato populace přežívá. Kromě tohoto repatriačního programu se na Bali začaly objevovat i další soukromé iniciativy s cílem posílit místní populace volně žijících ptáků, kteří byli vypuštěni z chovů v lidské péči. Jedná se především o ochranářské aktivity nadace Begawan v Sibang na jihu Bali a Menjangan Monsoon Resort v sousedství národního parku Bali Barat.

V rámci tohoto tříletého projektu bude indonéským úřadům poskytnuta pomoc při zakládání nových zabezpečených a soběstačných populací volně se vyskytujících jedinců majny na území NP Bali Barat (NPBB) a v jiných lokalitách. Aktivity projektu budou probíhat v rámci spolupráce mezi příslušnými úřady v Indonésii a Mezinárodního poradního sboru (IAB) pro majnu Rotschildovu. Patří sem mimo jiné i rozsáhlý projekt monitorování repatriovaných jedinců pomocí telemetrie a celá řada dalších výzkumů s ochranářským významem, které provádějí studenti doktorandských programů a indonéských univerzit.

Cíle projektu:

 

< /body> < /html>