Nový druh v Zoo Děčín: Přírodní trezor na čtyřech nožkách
Návštěvníci děčínské zoo mají od minulého týdne možnost pozorovat zcela nového obyvatele. Jde o zvíře, které budí pozornost především svým poněkud bizarním zjevem – pásovce kulovitého.
„Tento druh chováme poprvé v historii zoo, v minulosti jsme již sice jednoho zástupce těchto chudozubých chovali, to šlo ale o pásovce štětinaté. Náš dvanáctiletý samec, kterého jsme dovezli ze Zoo Chemnitz, se zabydlel ve zmodernizované expozici, o kterou se dělí s párem lenochodů dvouprstých. Narodil se v Tiergarten Heidelberg a jmenuje se Pacho,“ uvedl zoolog Petr Haberland. Zoo jej získala v rámci evropského záchovného programu, jehož koordinátor do Děčína prozatím přidělil pouze jedno zvíře. „Pokud se v chovu tohoto druhu osvědčíme, měli bychom v budoucnosti získat i samici,“ doplnil zoolog. I přesto, že jde o soumračné zvíře, tento druh bývá relativně aktivní i přes den, takže ho návštěvníci mohou při troše štěstí vidět cupitat po expozici.
Jak už jeho jméno napovídá – v případě nebezpečí se dokáže jako jeden z mála druhů pásovců stočit do tvaru dokonalé koule. Tělo má z vrchní strany kryto kostěnými destičkami, které slouží jako nedobytná ochrana před predátory. „Jednotlivé destičky jsou spojeny pružnou kůží, tím je krunýř dobře pohyblivý a pásovce nijak neomezuje,“ vysvětlil Petr Haberland.
Pásovec kulovitý obývá travnaté oblasti a mokřady poblíž suchých lesů ve střední a severní Argentině, na jihozápadě Brazílie, v jihovýchodní Bolívii a Paraguayi. Na rozdíl od jiných druhů pásovců si noru nehrabe sám, ale využívá opuštěné nory jiných zvířat, např. mravenečníků. K získávání potravy mu slouží výborný čich a mohutné drápy. Zrak má naopak slabý. Živí se oportunisticky – pojídá různé druhy hmyzu, mravence a termity, i rostlinný materiál. V zoo dostává krmný hmyz, jako jsou cvrčci, sarančata a mouční červi a jídelníček mu chovatelé zpestřují také syrovým i vařeným vejcem, kočičími granulemi a konzervami, zeleninou a tvarohem.
Pásovec kulovitý je v přírodě ohrožen zejména ztrátou přirozeného prostředí, především jeho přeměnou na zemědělskou půdu. Počty pásovců v přírodě klesají i kvůli lovu pro maso a obchodu s domácími mazlíčky. Indiáni, kteří pásovce lovili pro maso, využívali krunýře jako nádoby, ale také z nich vyráběli domorodé hudební nástroje zvané charango.
