německy anglicky

Odchov čáji obojkové se podařil díky obyčejným slepicím

Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou roli přitom při odchovu sehrály obyčejné slepice!

„Náš pár čáj obojkových přišel na jaře o část snůšky kvůli predátorům. Zbylá tři vejce jsme již obětovat nechtěli, a proto jsme je odebrali a putovala do líhně. Tam strávila zhruba 45 dní, po nichž se vylíhlo jedno mládě,“ popisuje zoolog Roman Řehák. V průběhu inkubace přibyla v líhni i vejce obyčejných slepic a s denním odstupem se tak vylíhla jak malá čája, tak spousta kuřátek. Umělý odchov čáji obojkové bez rodičů není vůbec jednoduchou záležitostí. Kuřata se učí všemu tím, že opakují to, co dělají rodiče. „Jak to tedy udělat, aby malá čája začala sbírat potravu a zobat? Dostal jsem nápad dát k ní do odchovny několik kuřátek. Ta totiž umí zobat hned po vylíhnutí a čája by to od nich mohla okoukat,“ říká zoolog. A přesně tak se stalo. Ošetřovatelé začali mláďatům připravovat směs krmení, která obsahovala složky důležité jak pro kuřata slepic, tak pro čáju. Šrot, který preferují slepice, míchali se zelenými výhonky pro čáju, později začali přidávat nastrouhané vejce a mrkev, čínské zelí, ptačinec, žabinec, listy pampelišky. Velmi rychle tak začaly oba druhy žít v symbióze. Aby měla čája dostatek vitamínu D a nezkomplikovala její vývoj případná křivice, začali ji chovatelé pravidelně vynášet na slunce. Společnost jí při tom dělal jeden z odrostlých kohoutků. „Ten k ní nakonec přilnul tak, že lze krásně pozorovat, jak se o ní stará a při hrabání jí nabízí potravu,“ doplnil Roman Řehák. Dvouměsíční čája se tak má čile k světu a zoo doufá, že v jejím odchovu již nenastanou žádné komplikace.  

 

Čája obojková je statný pták šedého zbarvení s tmavým obojkem na krku. Typickým znakem tohoto druhu jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před nepřáteli. V některých oblastech chovají lidé čáju jako domácího ptáka, mnohdy ani ne tak pro užitek, nýbrž jako "hlídacího psa". Je totiž velmi ostražitá a upozorní na jakéhokoliv vetřelce. Její hlas je mimořádně zvučný a slyšitelný až na 3 km daleko.

Autor: | Aktualizováno: 16.09.2020
Nahoru
otevírací doba
vstupné
cesta do zoo
mapa zoo
sluzby
archiv článků
kamera
kamera
e-shop
Kalendář akcí
<říjen>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31  

Text zřizovatel

Znak města Děčín

Text partneři

Logo společnosti INO

Logo Grešík Valdemar

Logo Agrokomplexu

asan.jpg

Logo Balconi

Logo Rabina

ovoce-zelenina-mar-mat.jpg

Logo Liftea

Logo Děčínského deníku

Logo e-děčínsko

Logo Děčín.cz

  kudyznudy.jpg

Logo Domova dětí a mládeže Děčín

zuš_nové.jpg

Logo Útulku Děčín

Logo vzdělávacího centra Svopap

Logo Vstupenky Děčín

Logo Artmaterial.cz

Text Jsme členem

Logo evropské asociace zoo

Logo světové asociace zoo

Logo Unie českých a slovenských zoo

Logo Fauna-flora

Logo IZE

Logo ISIS

Logo evropského záchovného programu

Logo destinačního fondu

Informace o Českém Švýcarsku

Text Sponzoři noci snů

úk.jpg

Logo Rabina

Logo Balconi

cukrárna expres.jpg

Logo MAR-MAT ovoce a zelenina

lengau.jpg

bamburger.jpg

Logo Domu dětí a mládeže Děčín

Logo Dům Tisku

pekárna jindra.jpg

zš tyrše děčín.jpg

Logo skautů

šluknov.jpg

strážci přírody.jpg

idnis iter.jpg

Logo ZŠ Slovanka

sokol maxičky.jpg

spartan děčín.jpg

Odchov čáji obojkové se podařil díky obyčejným slepicím

Zoo Děčín se může pochlubit dalším významným odchovem. Po loňském úspěchu se opět podařilo rozmnožit vzácné čáji obojkové. Důležitou roli přitom při odchovu sehrály obyčejné slepice!

„Náš pár čáj obojkových přišel na jaře o část snůšky kvůli predátorům. Zbylá tři vejce jsme již obětovat nechtěli, a proto jsme je odebrali a putovala do líhně. Tam strávila zhruba 45 dní, po nichž se vylíhlo jedno mládě,“ popisuje zoolog Roman Řehák. V průběhu inkubace přibyla v líhni i vejce obyčejných slepic a s denním odstupem se tak vylíhla jak malá čája, tak spousta kuřátek. Umělý odchov čáji obojkové bez rodičů není vůbec jednoduchou záležitostí. Kuřata se učí všemu tím, že opakují to, co dělají rodiče. „Jak to tedy udělat, aby malá čája začala sbírat potravu a zobat? Dostal jsem nápad dát k ní do odchovny několik kuřátek. Ta totiž umí zobat hned po vylíhnutí a čája by to od nich mohla okoukat,“ říká zoolog. A přesně tak se stalo. Ošetřovatelé začali mláďatům připravovat směs krmení, která obsahovala složky důležité jak pro kuřata slepic, tak pro čáju. Šrot, který preferují slepice, míchali se zelenými výhonky pro čáju, později začali přidávat nastrouhané vejce a mrkev, čínské zelí, ptačinec, žabinec, listy pampelišky. Velmi rychle tak začaly oba druhy žít v symbióze. Aby měla čája dostatek vitamínu D a nezkomplikovala její vývoj případná křivice, začali ji chovatelé pravidelně vynášet na slunce. Společnost jí při tom dělal jeden z odrostlých kohoutků. „Ten k ní nakonec přilnul tak, že lze krásně pozorovat, jak se o ní stará a při hrabání jí nabízí potravu,“ doplnil Roman Řehák. Dvouměsíční čája se tak má čile k světu a zoo doufá, že v jejím odchovu již nenastanou žádné komplikace.  

 

Čája obojková je statný pták šedého zbarvení s tmavým obojkem na krku. Typickým znakem tohoto druhu jsou rohovinou pokryté ostruhy na ohbí křídel, kterými se brání před nepřáteli. V některých oblastech chovají lidé čáju jako domácího ptáka, mnohdy ani ne tak pro užitek, nýbrž jako "hlídacího psa". Je totiž velmi ostražitá a upozorní na jakéhokoliv vetřelce. Její hlas je mimořádně zvučný a slyšitelný až na 3 km daleko.