německy anglicky

Psouni prérioví mají mláďata, je jich celkem pět

Je jich pět, a když zrovna neskotačí po výběhu, zkoumají podzemí zoo. Řeč je o pětici mláďat psounů prériových, která přišla na svět v děčínské zoologické zahradě.

Jde o denního hlodavce, který je ve volné přírodě obyvatelem travnatých severoamerických prérií. „Psouní mláďata se rodí jako slepá a hluchá holátka. Noru opouštějí zhruba až po šesti týdnech. Lze tedy odhadovat, že naše mláďata jsou nyní přibližně 2 měsíce stará. Samice je březí 30 dnů,“ uvedla mluvčí zoo Alena Houšková.

Psouni jsou velmi zajímavá zvířata. Svým vzhledem připomínají sviště, mají pískově hnědou srst, černý konec ocásku a hmatové fousky. Dorůstají délky 30 – 40 centimetrů a váhy kolem 1 kilogramu. Žijí v sociálních společenstvech, která mohou čítat až tisíc jedinců. Jejich kolonie, tzv. města, jsou rozdělena do čtvrtí, kde žijí jednotlivé klany, tvořené dominantním samcem, 1 - 4 samicemi a jejich mláďaty. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, která může měřit až několik kilometrů. Život v psouní kolonii má svá pravidla. „Když se například potkávají dva psouni, pozdraví se letmým polibkem a navzájem si očichají řitní žlázy. Na první pohled lze pozorovat i rozdělení funkcí v rodině. Jeden ze psounů má vždy za úkol hlídat okolí, zatímco zbytek rodiny se v klidu pase. Na blížící se nebezpečí upozorní strážce hlasitým štěknutím, které dalo vznik i jejich jménu. Po němž se zbytek skupiny bleskurychle schová do nor,“ popsala mluvčí. Dle vědců používají psouni tak propracovaný systém hlasové komunikace, že dokonce dokážou změnou intonace hlasu dát ostatním členům skupiny vědět, co za predátora se blíží.

V zoologické zahradě si psouni nejčastěji pochutnávají na senu, okusu, kořenové a listové zelenině, ovesných vločkách nebo granulích pro hlodavce. Ve volné přírodě se pak živí pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu, nepohrdnou ale ani bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Zajímavostí je, že když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Na zimu si psouni během léta vytvářejí zásoby krmení tak, že na slunku suší trávu, kterou pravidelně otáčejí, aby dokonale vyschla, a seno si pak nosí do spižíren ve svých norách.

Autor: | Aktualizováno: 03.06.2020
Nahoru
otevírací doba
vstupné
cesta do zoo
mapa zoo
sluzby
archiv článků
kamera
kamera
e-shop
Kalendář akcí
<říjen>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31  

Text zřizovatel

Znak města Děčín

Text partneři

Logo společnosti INO

Logo Grešík Valdemar

Logo Agrokomplexu

asan.jpg

Logo Balconi

Logo Rabina

ovoce-zelenina-mar-mat.jpg

Logo Liftea

Logo Děčínského deníku

Logo e-děčínsko

Logo Děčín.cz

  kudyznudy.jpg

Logo Domova dětí a mládeže Děčín

zuš_nové.jpg

Logo Útulku Děčín

Logo vzdělávacího centra Svopap

Logo Vstupenky Děčín

Logo Artmaterial.cz

Text Jsme členem

Logo evropské asociace zoo

Logo světové asociace zoo

Logo Unie českých a slovenských zoo

Logo Fauna-flora

Logo IZE

Logo ISIS

Logo evropského záchovného programu

Logo destinačního fondu

Informace o Českém Švýcarsku

Text Sponzoři noci snů

úk.jpg

Logo Rabina

Logo Balconi

cukrárna expres.jpg

Logo MAR-MAT ovoce a zelenina

lengau.jpg

bamburger.jpg

Logo Domu dětí a mládeže Děčín

Logo Dům Tisku

pekárna jindra.jpg

zš tyrše děčín.jpg

Logo skautů

šluknov.jpg

strážci přírody.jpg

idnis iter.jpg

Logo ZŠ Slovanka

sokol maxičky.jpg

spartan děčín.jpg

Psouni prérioví mají mláďata, je jich celkem pět

Je jich pět, a když zrovna neskotačí po výběhu, zkoumají podzemí zoo. Řeč je o pětici mláďat psounů prériových, která přišla na svět v děčínské zoologické zahradě.

Jde o denního hlodavce, který je ve volné přírodě obyvatelem travnatých severoamerických prérií. „Psouní mláďata se rodí jako slepá a hluchá holátka. Noru opouštějí zhruba až po šesti týdnech. Lze tedy odhadovat, že naše mláďata jsou nyní přibližně 2 měsíce stará. Samice je březí 30 dnů,“ uvedla mluvčí zoo Alena Houšková.

Psouni jsou velmi zajímavá zvířata. Svým vzhledem připomínají sviště, mají pískově hnědou srst, černý konec ocásku a hmatové fousky. Dorůstají délky 30 – 40 centimetrů a váhy kolem 1 kilogramu. Žijí v sociálních společenstvech, která mohou čítat až tisíc jedinců. Jejich kolonie, tzv. města, jsou rozdělena do čtvrtí, kde žijí jednotlivé klany, tvořené dominantním samcem, 1 - 4 samicemi a jejich mláďaty. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, která může měřit až několik kilometrů. Život v psouní kolonii má svá pravidla. „Když se například potkávají dva psouni, pozdraví se letmým polibkem a navzájem si očichají řitní žlázy. Na první pohled lze pozorovat i rozdělení funkcí v rodině. Jeden ze psounů má vždy za úkol hlídat okolí, zatímco zbytek rodiny se v klidu pase. Na blížící se nebezpečí upozorní strážce hlasitým štěknutím, které dalo vznik i jejich jménu. Po němž se zbytek skupiny bleskurychle schová do nor,“ popsala mluvčí. Dle vědců používají psouni tak propracovaný systém hlasové komunikace, že dokonce dokážou změnou intonace hlasu dát ostatním členům skupiny vědět, co za predátora se blíží.

V zoologické zahradě si psouni nejčastěji pochutnávají na senu, okusu, kořenové a listové zelenině, ovesných vločkách nebo granulích pro hlodavce. Ve volné přírodě se pak živí pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu, nepohrdnou ale ani bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Zajímavostí je, že když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Na zimu si psouni během léta vytvářejí zásoby krmení tak, že na slunku suší trávu, kterou pravidelně otáčejí, aby dokonale vyschla, a seno si pak nosí do spižíren ve svých norách.